Past Production Reviews
2Itʼs a rare stage interpretation of a literary work that thoroughly captures the essence and spirit of the source material. In the case of the National Theaterʼs new production Sternenhoch, the opera not only brings to life Ladislav Klímaʼs 1928 Expressionist novel with an electric jolt, but goes it one better. The Sufferings of Prince Sternenhoch is actually less a novel than an extended exercise in depravity. Told in a series of journal entries by the title character, it chronicles his infatuation with a much younger woman whom he marries, abuses, tortures and eventually murders. But her ghost – or is it her cadaver come back to life? – will not leave him alone. The horrors that follow encompass almost every sexual perversion imaginable, giving Klíma a canvas on which to paint life as a grotesque, nihilistic endeavor from which the only sane retreat is a descent into madness. Though almost universally reviled at the time, Sternenhoch has left an enduring imprint in a part of the world that also gave birth to Kafka and struggled mightily to survive 40 years of Nazi and communist occupation. And the work is not entirely without merit. It has a mordant wit and in its better moments draws heavily on deep thinkers like Schopenhauer and Nietzsche in considering concepts like will, subjectivism and spirituality. How to handle all this? Composer and librettist Ivan Acher and stage director Michal Dočekal approach it as a danse macabre, a tightly choreographed, erotically charged tragicomedy performed with clockwork precision to a predominantly electronic score. The main characters – Helmut Sternenhoch, his wife Helga, her father, a dungeon-master lover and the gypsy witch Kuhmist – are supported by five dancers who often propel and join in the action. A riot of provocative costumes – except for the dancers, no two are the same – and creepy sets and lighting make for a toxic brew spiced by dashes of Edgar Allen Poe, Tom Waits and Rocky Horror. Bulgarian-Ukrainian tenor Sergey Kostov shows remarkable facility in the title role, rising to the demands of often-delirious vocals ranging from romantic bombast to a cringing falsetto. Czech soprano Vanda Šípová does heroic work as Helga, dragged around the stage, chained by her wrists and ankles and sexually abused while singing plaintive, affecting lines about love and loss. For all that, the most intriguing figure onstage may be Tereza Marečková as Kuhmist, outfitted as a female satyr who taunts and torments the other characters with a violin or viola in hand. The only other traditional instruments in the production are a contrabassoon and zither, played by two musicians who also man a large bank of electronics at stage right. Acher makes a convincing case for not needing any more, crafting infectious dance rhythms and powerful atmospherics with a full-bodied score that employs sounds and textures ranging from orchestral strings to electric guitar. Far from limiting the musicʼs reach and impact, his use of electronics shows an uncommon command of the medium and offers imaginative possibilities for contemporary opera. Even conductor Petr Kofroň, a serious-minded modern music enthusiast, is moved to break form when he gets up in the pit and starts dancing along with one of the more infectious production numbers, eventually pulled back to his seat by the prompter. The best contemporary opera is moving in a direction that might more accurately be called music theater, a fusion of forms that combines elements of traditional opera and drama with experimental music to create a new hybrid. With its seamless synthesis of sound, sensibilities and stunning visuals, Sternenhoch is a sterling example of the emerging form and as good a piece of avant-garde music theater as one is likely to find in Central Europe these days. It will return in June as part of a new contemporary opera festival being staged by the National Theater – an encouraging sign in a hidebound city that for too long has been content to live in the musical past.
Národní divadlo Brno dnes představilo program sezony 2021/2022. „Samotný akt plánování vnímáme především jako signál naděje, že se navzdory těžké situaci nevzdáváme a hledíme do budoucnosti s vírou v návrat k původní podobě kulturního života,“ uvedl na počátku virtuálního představení programu ředitel NdB Martin Glaser. Ujistil také, že ač jsou samotné budovy NdB v tuto chvíli veřejnosti nepřístupné, zůstává tato instituce divadlem živým, v němž se stále připravuje nadcházející program. Nutná úsporná opatření sice měla za následek jistou redukci počtu premiér, na druhou stranu budou v nadcházející sezoně uvedeny mnohé již nazkoušené tituly z letošní sezony, které dosud nemohly být realizovány. Celkový počet nových inscenací tak zůstane prakticky nezměněn. Taktéž dle uměleckého ředitele Opery NdB Jiřího Heřmana činnost v brněnské opeře neustala. Během představování chystaného programu připomněl uplynulé virtuální přenosy, nedávnou televizní premiéru Evžena Oněgina i nadcházející premiéry Nabucca (16. 4.) a La bohème (11. 6.). V příští sezoně pak opera NdB nabídne celkem šest premiér. Téma nově představené sezony zní „Jít za hlasem srdce…“. Jiří Heřman tento dramaturgický záměr přiblížil: „Jak by vypadaly naše životy, kdybychom se všichni bez váhání a ohledů na následky vydali za tím, co naše srdce chce. Za láskou, štěstím, bohatstvím, mocí… protože ne každé srdce je čisté. Umělci mnoha staletí nám ale dali jedinečnou možnost vykročit na cestu za voláním srdce prostřednictvím jejich fantazie a jimi vyprávěných příběhů.“ V sezoně 2021/2022 půjde především o díla Benjamina Brittena, Händela, Mozarta a Verdiho. Na listopad se také chystají přesunuté premiéry Řeckých pašijí Bohuslava Martinů a Janáčkova Osudu. K 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena navíc připravil Balet NdB ve spolupráci se sborem, sólisty a orchestrem Janáčkovy opery NdB společný premiérový baletní projekt s názvem Beethoven, inspirovaný životem i dílem tohoto skladatele. Hudební materiál baletu vychází z jeho symfonií v čele s poslední 9. symfonií se Schillerovou Ódou na radost. Premiéra projektu je naplánována na 13. listopadu 2021 v Janáčkově divadle. Choreografie se ujal umělecký šéf Baletu NdB Mário Radačovský, scénu připravil Jaroslav Milfajt. Orchestr Janáčkovy opery povede Jakub Klecker. Brittenův Peter Grimes měl svou československou premiéru právě v Brně v červnu 1947, teď se vrací po téměř 75 letech, aby se po úspěšné inscenaci Juliette / Lidský hlas stal dalším projektem týmu dirigenta Marko Ivanoviće, režiséra Davida Radoka, sopranistky Jany Šrejma Kačírkové a švédského tenoristy Joachima Bäckströma v titulní roli. Janáčkovo divadlo poprvé uvede Petera Grimese 9. října 2021. Po opeře Hry o Marii a oratoriu Epos o Gilgamešovi se s Řeckými pašijemi na jeviště Janáčkova divadla vrací další z Martinů děl s rozsáhlým sborovým partem. 5. listopadu 2021 bude uvedeno v režii Jiřího Heřmana a pod taktovkou Roberta Kružíka. Do brněnské opery se po úspěšném nastudování Purcellova Dido a Aeneas vrací také dirigent Václav Luks s orchestrem Collegium 1704 v novém nastudování Händelovy Alciny. Partnery této koprodukční inscenace jsou navíc i francouzská divadla v Caen a Versailles. Na brněnském jevišti zazní Alcina vůbec poprvé, a to 5. února 2022 v Janáčkově divadle. Představí se mimo jiné Pavla Vykopalová, Václava Housková Krejčí i zahraniční hosté v čele s Karinou Gauvin. Po pětici uvedení v Brně se Alcina vydá i do Versailles a Caen. Mozartova Kouzelná flétna bude první operní inscenací herce a režiséra Miroslava Krobota. V domovském Dejvickém divadle Mozartovu nejoblíbenější operu uvedl ve vlastní úpravě s velkým úspěchem již v roce 2003. Jaká bude jeho brněnská inscenace? „Kouzelná flétna je příběh o naději v době dramatického rozdělení. Je to příběh se šťastným koncem. Chceme se inspirovat rozmanitostí Mozartovy hudby a komediálním potenciálem libreta a nastudovat vizuálně, hudebně a herecky přitažlivou inscenaci. Spíš než v rovině pohádky nebo mysteria se chceme pohybovat ve svébytném světě žánru fantazy.“ 13. dubna 2022 se v Janáčkově divadle představí Martina Masaryková, Doubravka Součková či bratři Tadeáš a Roman Hozovi. Poslední premiérou nadcházející sezony je Verdiho Otello, které se na brněnské jeviště vrací po více než třiceti letech, tentokrát v režii Martina Glasera. Janáčkovo divadlo jej uvede 17. června 2022. Speciálním programem jsou pak slavnostní koncerty k životnímu jubileu Richarda Nováka. Jméno tohoto basisty bylo a stále je již několik desetiletí nerozlučně spjato s brněnskou kulturní scénou. Letos na podzim oslaví devadesátiny, a to i společně s brněnským publikem prostřednictvím dvou koncertů, na nichž bude Richard Novák i hlavním účinkujícím. První zářijový koncert bude věnován písňové tvorbě. Zazní zde s klavírním doprovodem Ivana Klánského písně Roberta Schumanna a Johannese Brahmse. V prosinci se uskuteční Slavnostní koncert, kde Richard Novák spolu s hosty Pavlou Vykopalovou, Peterem Bergerem a Jiřím Brücklerem uvede slavné italské a české opery, v nichž Richard Novák jedinečným způsobem ztvárnil basové role. Doprovázet je bude orchestr a sbor Janáčkovy opery NdB. Vybrané koncerty a představení festivalu Janáček Brno 2020, které se nemohly v souvislosti s epidemií COVID-19 odehrát, se přesouvají na podzim roku 2021. Koncerty tak zároveň budou pozvánkou na festival Janáček Brno 2022 (2. 11.–19. 11. 2022), jehož předprodej bude zahájen 30. 11. 2021 v rámci recitálu tenoristy Pavola Breslíka. Festivalový ročník 2022 chystá mimořádný program s předními zahraničními a tuzemskými operními domy. Vedle zmíněných Řeckých pašijí bude uveden recitál Tomáše Krále a Matana Porata (13. 11. ve vile Tugendhat), koncert Pražského filharmonického sboru (20. 11. v Besedním domě), Janáčkův Osud (26. 11., s živým přenosem na platformě OperaVision) a recitál Pavola Breslika a Róberta Pechance (30. 11. v divadle Reduta). Balet NdB zahájí sezonu 2020/2021 premiérou večera k poctě českého choreografického velikána Pavla Šmoka. Připomene si tak díla jako Zjasněná noc, Trio g-moll a Stabat Mater. Sezonu pak zakončí novou inscenací Prokofjevova baletu Popelka v choreografii Markéty Pimek Habalové. V rámci festivalu Dance Brno 2021 se ve dnech 18.–23. 10. 2021 v Brně představí baletní ansámbly Národního divadla v Praze, Národního divadla Brno, Balet Moravského divadla Olomouc, Divadla J. K. Tyla v Plzni, Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a Národního divadla Moravskoslezského. S nadcházející sezonou přichází NdB s inovovaným systémem předplatného, které je variabilní a přináší větší svobodu volby představení. Diváci si mohou volit svůj preferovaný žánr, zda chtějí chodit do divadla ve všední dny či o víkendech, a zvolit si pro sebe nejvhodnější začátek představení. Předplatitelské skupiny se také dají vzájemně kombinovat. Zahájení prodeje předplatného je stanoveno na 3. května 2021 a diváci o něm budou informováni prostřednictvím webových stránek NdB či v celodivadelním Katalogu NdB sezona 2021/2022.
