Name: Kát'a Kabanová
Start: 2022-11-09T00:00:00.000Z
End: 2022-11-09T00:00:00.000Z
Location: Janáčkovo divadlo

Organization

Janáček Brno International Festival

Director(a) orquestal

Jaroslav Kyzlink

Director(a) de escena

Calixto Bieito

Diseñador(a) de iluminación

Michael Bauer

Escenógrafo(a)

Aída-Leonor Guardia Beier

Diseñador(a) de vestuario/Figurinista

Eva Butzkies

Director(a) coral

Jan Bubak

Dramaturgia

Beno Blachut

Cantante

Tenor

Jaroslav Březina

Tichon Ivanyc Kabanov

Mezzosoprano

Alena Grach

Varvara

Barítono

Jiří Hájek

Kuligin

Jana Horáková Levicová

Feklusa

Eva Urbanová

Kabanicha

Soprano

Alžběta Poláčková

Katia

Martin Šrejma

Vana Kudrjas

Kateřina Jalovcová

Glasa

Bajo

Jiří Sulženko

Savel Prokofjevic Dikoj

Orchestra

Orchester des Nationaltheaters Brünn/Brno

Kát'a Kabanová -  (Katia Kabanova)

Brno

Chequia

Janáčkovo divadlo

Kát'a Kabanová

Public

Katia Kabanova

Válido

Kát'a Kabanová Janáček

The work of the Spanish director Calixto Bieito never leaves the audience indifferent. The camp of his fans is just as large as the camp of his opponents, but whatever the response to his productions, his interpretations always offer interesting and often unexpected perspectives. So far he has staged two of Janáček's operas – Jenůfa and Janáček's last opera From a House of the Dead , which was presented by the Nuremberg Opera Ensemble at the 2016 festival. This time Calixto Bieito, together with the opera ensemble of the Prague National Theater, presents the festival visitors with his very individual interpretation of one of Janáček's most intimate opera works - Katja Kabanova .

Janáček's life as a composer was anything but traditional, and so it is not surprising that he only began to work on the first of his four major opera works at the ripe old age of almost fifty. The circumstances were extremely favorable for this. Thanks to the Prague and Vienna performances of Jenůfahe finally got the recognition he deserved not only in his own country but also on the international stage. And a new woman entered his life – during a stay in Luhačovice in the summer of 1917 he met Kamila Stösslová, an attractive young lady who was to be a never-ending source of inspiration for him until his death. The search for a subject for the new opera this time led him to Russian literature, and it is hardly surprising that the story of Katya Kabanova, the heroine of Alexander Nikolayevich Ostrovsky's drama Thunderstorms , appealed to him. So he returned to the great female figures and their tragic fates, which he had already mastered in Jenůfa and Destinyhad portrayed. After sobering experiences with the librettists during the creation of Mr. Brouček's Excursions , he decided to compose the libretto himself from the Czech translation of the play, which he had already done with Jenůfahad helped to succeed. He condensed the extensive plot of the play, which largely deals with politics and the moral decline in 19th-century Russian society, and thereby reduced the number of characters. The focus was now on the unhappily married Katja, who escapes into the world of fantasy before hypocrisy and the pressures of society drive her to her tragic death. In this way, Janáček created a very intimate drama, where two worlds stand in stark contrast to each other – on the one hand the dream world of Katja, on the other hand the hard and rough world of Kabanicha and the weak-willed Tikhon, in which the indomitable optimism and cheerfulness of the young Varvara only appear in a few places appear. 

After the experience of performing Mr. Brouček's Excursions , Janáček chose the Brno National Theater for the premiere. Katja Kabanova was performed here for the first time on November 23, 1921 in the Theater on den Schanzen (today's Mahen Theater) and was so well received that the opera was performed in Prague and abroad the following year. Janáček returned to the work a few years later for very practical reasons – in order to achieve a smooth transition between the scenes of Acts 1 and 2, the stage reconstruction had to be bridged with music. This interval music was first heard at a performance in 1928. This performance by Katja Kabanovawas to be the last performance of one of his works that the composer was able to see on stage before his unexpected death in August 1928.   

Patricie Cástkova

English

Das Schaffen des spanischen Regisseurs Calixto Bieito lässt die Zuschauer niemals kalt. Das Lager seiner Fans ist ebenso groß wie das Lager seiner Gegner, aber auf welche Resonanz seine Inszenierungen auch stoßen mögen, so bieten seine Interpretationen stets interessante und vielfach unerwartete Blickwinkel. Von den Opern Janáčeks hat er bislang zwei inszeniert – Jenůfa und  Janáčeks letzte Oper Aus einem Totenhaus, die auf dem Festival 2016 das Nürnberger Opernensemble präsentierte. Diesmal präsentiert Calixto Bieito den Festivalbesuchern zusammen mit dem Opernensemble des Prager Nationaltheaters seine sehr individuelle Interpretation eines der intimsten Opernwerke Janáčeks – Katja Kabanowa.

Janáčeks Lebensweg als Komponist war alles anderes als traditionell, und so kann es auch nicht überraschen, dass er sich erst im reifen Alter von fast fünfzig Jahren mit dem ersten seiner vier großen Opernwerke zu befassen begann. Die Umstände waren dafür überaus günstig. Dank der Prager und der Wiener Aufführung von Jenůfa war ihm endlich die verdiente Anerkennung nicht nur im eigenen Land, sondern auch auf der internationalen Bühne zuteil geworden. Und in sein Leben war eine neue Frau getreten – bei einem Aufenthalt in Luhačovice im Sommer 1917 hatte er Kamila Stösslová kennen gelernt, eine attraktive junge Dame, die ihm bis zu seinem Tod eine nie versiegende Inspirationsquelle sein sollte. Die Suche nach einem Sujet für die neue Oper führte ihn  diesmal zur russischen Literatur, und es kann kaum erstaunen, dass ihn gerade die Geschichte von Katja Kabanowa, der Heldin des Dramas Gewitter von Alexander Nikolajewitsch Ostrowski, ansprach. So kehrte er denn zu großen Frauenfiguren und ihren tragischen Schicksalen zurück, die er so meisterhaft bereits in Jenůfa und Schicksal geschildert hatte. Nach ernüchternden Erfahrungen mit den Librettisten bei der Entstehung der Ausflüge des Herrn Brouček beschloss er, das Libretto aus der tschechischen Übersetzung des Stückes selbst zu verfassen, was ihm bereits bei Jenůfa zum Erfolg verholfen hatte. Die umfangreiche Handlung des Theaterstücks, die in weiten Teilen die Politik und den moralischen Verfall in der russischen Gesellschaft des 19. Jahrhunderts zum Thema hat, komprimierte er deutlich und reduzierte dabei auch die Zahl der auftretenden Personen. Im Zentrum stand nun die unglücklich verheiratete Katja, die in die Welt der Fantasie entflieht, bevor die Heuchelei und der Druck der Gesellschaft sie in ihren tragischen Tod treiben. So schuf Janáček ein sehr intimes Drama, wo zwei Welten einander in schroffem Kontrast gegenüberstehen – einerseits die Traumwelt Katjas, andererseits die harte und derbe Welt der Kabanicha und des willensschwachen Tichon, in der nur an wenigen Stellen der unbezwingbare Optimismus und die Heiterkeit der jungen Warwara aufscheinen. 

Nach den Erfahrungen mit der Aufführung der Ausflüge des Herrn Brouček wählte Janáček für die Premiere das Brünner Nationaltheater. Katja Kabanowa wurde hier erstmals am 23. November 1921 im Theater auf den Schanzen (dem heutigen Mahen-Theater) gespielt und fand so großen Anklang, dass die Oper schon im darauffolgenden Jahr auch in Prag und im Ausland aufgeführt wurde. Janáček kehrte einige Jahre später noch einmal aus ganz praktischen Gründen zu dem Werk zurück – um einen fließenden Übergang zwischen den Bildern des 1. und des 2. Akts zu erreichen, musste der Umbau der Bühne musikalisch überbrückt werden. Diese Pausenmusik erklang erstmals bei einer Aufführung im Jahr 1928. Diese Vorstellung von Katja Kabanowa sollte die letzte Aufführung eines seiner Werke werden, die der Komponist vor seinem unerwarteten Tod im August 1928 noch auf der Bühne erleben konnte.   

Patricie Částková

Deutsch

Tvorba španělského režiséra Calixta Bieita nenechá diváky v žádném případě chladnými. Tábor jeho fanoušků je stejně velký jako tábor odpůrců, ale ať už jeho inscenace budí jakékoliv ohlasy, jeho výklad vždy nabízí zajímavý pohled z ledaskdy nečekaných úhlů. Z Janáčkových oper má na svém kontě zatím dvě inscenace – Její pastorkyňu a Janáčkovu poslední operu Z mrtvého domu, kterou na festivalu v roce 2016 představil norimberský operní soubor. Tentokrát Calixto Bieito festivalovým divákům nabídne spolu se souborem opery pražského Národního divadla svůj osobitý pohled na jedno z nejintimnějších Janáčkových operních děl – Káťu Kabanovou.

V Janáčkově tvůrčím životě nebylo nic tradičního, proto nepřekvapí, že myšlenkami na první ze svých čtyř vrcholných operních děl se začal zabývat až ve zralém věku blížících se pětašedesátin. Okolnosti tomu byly více než příznivé. Díky pražskému a vídeňskému provedení Její pastorkyně se mu konečně dostalo zaslouženého uznání nejen doma, ale i na mezinárodní scéně. A do jeho života vstoupila nová žena – při letním pobytu v Luhačovicích roku 1917 potkal Kamilu Stösslovou, sličnou dámu, která se stala až do jeho smrti zdrojem neutuchající inspirace. Hledání námětu na novou operu jej tentokrát zavedlo k ruské literatuře a není překvapivé, že jej zaujal právě příběh Káti Kabanové, hrdinky hry Bouře Alexandra Nikolajeviče Ostrovského. Vrátil se tak k velkým ženským postavám a jejich tragickým osudům, které tak mistrně ztvárnil již v Její pastorkyni a Osudu. Po neblahých zkušenostech s libretisty při vzniku Výletů páně Broučkových se rozhodl si libreto připravit z českého překladu hry sám, což se mu osvědčilo u Její pastorkyně. Rozsáhlou hru z velké části se zabývající politikou a morálním úpadkem ruské společnosti poloviny 19. století výrazně pokrátil a zredukoval počet postav. Ústředním bodem se stala nešťastně provdaná Káťa utíkající do světa fantazie, kterou pokrytectví a tlak společnosti dožene až k tragickému konci. Díky tomu Janáček vytvořil velmi intimní drama stavějící do drsného protikladu dva světy – snový svět Káti a obhroublý a tvrdý svět Kabanichy a slabošského Tichona, do nějž jen místy probleskne nezadržitelný optimismus a veselí mladičké Varvary. 

Po pražských peripetiích s provedením Výletů páně Broučkových se Janáček rozhodl zadat premiéru brněnskému Národnímu divadlu. Káťa Kabanová zde poprvé zazněla 23. listopadu 1921 v divadle Na hradbách (dnešní Mahenovo divadlo) a sklidila mimořádný úspěch, aby o rok později následovalo uvedení v Praze a v zahraničí. Ke své opeře se ještě o několik let později vrátil ze zcela praktických důvodů – aby mohly jednotlivé obrazy v 1. a 2. jednání na sebe plynule navázat, bylo třeba hudby na přestavbu. Ta zazněla poprvé při provedení v roce 1928. Shodou okolností bylo představení Káti Kabanové posledním dílem, které skladatel viděl na jevišti před svou nečekanou smrtí v srpnu 1928.   

Patricie Částková

čeština

Créditos de presentación (Elenco & Equipo )

Elenco

Equipo

Ensamble