Organization

Director(a) orquestal

Petr Popelka

Cantante

Tenor

Michael Weinius

Waldemar

Soprano

Susanne Bernhard

Tove

Mezzosoprano

Stepanka Pucalkova

Waldtaube

Bajobarítono

Yngve Søberg

Peasant

Kevin Conners

Klaus-Narr

Papel de hablante

Dietrich Henschel

Narrator

Director(a) coral

Jozef Chabron

Petr Fiala

State Opera

Others

Chœur Philharmonique Tchèque de Brno

Slovak Philharmonic Choir

Orchestra

Prague Radio Symphony Orchestra

Norwegian Radio Orchestra

alemán

Gurre-Lieder -  (Cantos de Gurre)

Praga

Chequia

Státní Opera Praha (The State Opera)

Gurre-Lieder Schoenberg,A

Public

Cantos de Gurre

checo

Válido

Arnold Schönberg completed the monumental late-Romantic cantata Gurre-Lieder in 1911, and,notwithstanding that by the time he had abandoned the style in which he composed it, he branded the piece as the cue to his further artistic development. The title, meaning “Songs of Gurre”, refers to the medieval Danish legend of King Valdemar (Valdemar IV, who died in 1375 at the Gurre Castle; or Valdemar I, who lived in the 12th century) and his mistress Tove Lille (Little Tove), murdered by Queen Helvig. The tragic love story inspired Jens Peter Jacobsen, a 21-year-old history student, to write the poem cycle Gurresange (1868), depicting the Queen’s jealousy, the poisoning of Tove and her funeral procession (as described by a wood dove), as well as the grief-stricken King, who curses God and is consequently condemned to fly for ever with his dead minions through the night sky.

Schönberg scored the Gurre-Lieder for a colossal apparatus: five vocal soloists, a narrator, men’s and mixed choirs, and a huge orchestra, made up of 25 woodwinds, 25 brass instruments, four harps, a celesta, 16 different percussion instruments (including iron chains) and an extremely large string section. Each performance of the Gurre-Lieder, a masterpiece with every detail worked out, is thus a truly overwhelming experience. In his account of the work, the composer Alban Berg, a pupil of Schönberg’s, identified some 35 leading motifs depicting not only the main characters but also natural phenomena (sunset, sunrise, galloping horses, etc.) and a variety of emotional states (desire, Jupiter’s love, a peasant’s fear, the mourning for Tove, etc.). Noteworthy too is the fact that in the part of the Narrator of the Gurre-Lieder Schönberg employed for the very first time the Sprechgesang, a ”spoken singing”  technique, which he would use throughout in his 1912 melodrama Pierrot lunaire.

The Gurre-Lieder received its premiere in Bohemia on 9 June 1921 at the Neues deutsches Theater, under Alexander Zemlinsky. Schönberg’s cantata was most recently presented in our country within the 2006 Prague Spring festival. The Gurre-Lieder will thus return to a Prague stage after 17 years.

The production is part of the Musica non grata cycle. 
Ungrateful music
 is the international music and cultural project of the Czech Republic and Germany, initiated and organized by the National Theatre in Prague and financially supported by the Embassy of the Federal Republic of Germany. Musica non grata revives the artistic legacy of male and female composers important to the musical life of interwar Czechoslovakia who were persecuted by National Socialism or for religious, racial, political or gender reasons.

English

Monumentální, pozdně romantickou skladbu Písně z Gurre dokončil Arnold Schönberg v roce 1911, a přestože se od jejího kompozičního stylu v té době již distancoval, sám označil toto dílo za klíč k celému svému dalšímu uměleckému vývoji. Dánská sága o králi Waldemarovi a jeho lásce Tove Lille (malé Tove), kterou zavraždí žárlivá královna, původně sahá hlouběji do středověku. Později začala být spojována především s králem Waldemarem IV., který zemřel na hradě Gurre v roce 1375. A právě tuto verzi si vzal tehdejší jednadvacetiletý student historie Jens Peter Jacobsen jako předlohu pro svou dramatickou báseň Písně z Gurre (Gurre-Lieder) z roku 1868. Vypráví se v ní o žárlivosti královny Helwigy, o otrávení Tove, o jejím pohřebním průvodu (jenž líčí holubice) i o tom, jak král Waldemar v žalu proklel Boha a v důsledku toho byl odsouzen k věčnému putování se svými přisluhovači po noční obloze.

Schönberg pro tuto skladbu využil kolosální zvukový aparát: pět sólistů, recitátora, mužský sbor, smíšený sbor a velký orchestr, který tvoří 25 dřevěných dechových nástrojů, 25 žesťových nástrojů, čtyři harfy, celesta, 16 různých bicích nástrojů (včetně železných řetězů) a k tomu velmi početná smyčcová sekce. I proto je každé provedení Písní z Gurre obrovským zážitkem. Hudebně jde o do posledního detailu propracované dílo. Schönbergův žák a kolega Alban Berg ve svém komentáři k Písním z Gurre uvádí asi 35 hlavních motivů, které zobrazují nejen hlavní postavy, ale také aspekty přírody (západ slunce, východ slunce, cválající koně aj.) a různé citové stavy (touhu, Jupiterovu lásku, strach sedláka, truchlení pro Tove aj.). Zajímavostí je, že v jedné z částí použil Schönberg vůbec poprvé techniku tzv. Sprechgesangu, kterou se později proslavil ve skladbě Pierrot lunaire.

Česká premiéra Písní z Gurre se uskutečnila 9. června 1921 v Novém německém divadle pod taktovkou Alexandra Zemlinského. V novodobé české historii byly Písně z Gurre naposledy uvedeny v roce 2006 na Pražském jaru. Návratu na pražské pódium se tedy dočkají po sedmnácti letech.

Inscenaci uvádíme v rámci cyklu Musica non grata. Projekt Musica non grata oživuje umělecký odkaz skladatelek a skladatelů důležitých pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. Mezinárodní hudební a kulturní projekt České republiky a Německa, iniciovaný a organizovaný Národním divadlem a finančně podporovaný Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo. Více na webu ND a stránce projektu.

čeština

Créditos de presentación (Elenco & Equipo )

Elenco

Equipo

Ensamble